Země vzdálená, neznámá
Snad každý obyvatel českých zemí i Slovenska zná píseň Země vzdálená od Kamila Střihavky. Výrazná melodie, nezapomenutelný refrén, virtuózní kytara, symfonický orchestr – na hit možná až příliš promyšlená skladba. Skladba, která však není tak úplně od Kamila Střihavky. Nepatří totiž do jeho sólové tvorby, ale nahrála ji skupina B.S.P. na své druhé album vydané roku 1994. Historie uskupení, jehož ústředními postavami byli klávesista Ota Balage, kytarista Michal Pavlíček, a právě Kamil Střihavka se však začala psát už dva roky před natočením jejich nejslavnějšího hitu.
Po vydání desky nazvané ´91 se rozpadla (dnes opět koncertující) kapela Nová růže, v níž mimo jiné vedle baskytaristy Viléma Čoka působil právě taky Ota Balage. Ten následně přišel s myšlenkou připravit album pro zpěváka Kamila Střihavku, který tou dobou opustil severočeskou metalovou úderku Motorband. Složil tedy sám celkem 11 písní postavených logicky na klávesových, ale výrazně také na kytarových riffech. Autorské nápady však bylo potřeba aranžérsky dopracovat. Zamířil tedy rovnou do nejvyšších pater české rockové scény a oslovil Čokova spoluhráče z Pražského výběru Michala Pavlíčka.
Ten pak k nahrávání ve studiu FHS Smečky přizval jako hosta baskytaristu Jiřího Veselého, se kterým se znal už ze své skupiny Stromboli, a bubeníka Jiřího Zelenku. Oba dva pak s Pavlíčkem dlouhou dobu spolupracovali nejen v rámci B.S.P., ale i na celé řadě jeho dalších projektů, ať už šlo třeba o instrumentální trio Big Heads či o hudební pořad Na Kloboučku.
Základní nástrojové obsazení tím bylo kompletní a zbývalo ke skladbám dodat slova, čehož se chopil další pro B.S.P. velmi důležitý člověk, písničkář Ivan Hlas. Vzhledem k tomu, že se však skupina rozhodla natočit celou desku v angličtině, nepodílel se na textech sám, ale vždy ve spolupráci s Michaelou Ponocnou či Marií Houškovou, v jednom případě pak vypomohla Irena Ročková.
Album těžkopádně nazvané Ota Balage for Kamil Střihavka by assistance Michal Pavlíček vznikalo vedle studia FHS částečně také na Pavlíčkově chatě a ve studiu Elektrovox. Dokončovací práce pak proběhly ve studiu Propast patřícím zpěvákovi Olympicu Petru Jandovi. Pod producentským dohledem Oty Balage a Martina Simandla (mj. spolupracovník Viléma Čoka a moderátor Radia Beat) měl zvuk na starosti Juraj Ďurovič a mix Petr Ackermann (známý mj. jako člen skupiny Žentour Janka Ledeckého), resp. v jednom případě Dalibor Votava.
Kromě základní trojice a rytmiky Zelenka – Veselý, se nahrávání zúčastnila ještě trojice, resp. čtveřice hostů – sestry Růžičkovy (které se později objevily i na comebackovém turné) obstaraly vokály, Jiří Šíma zahrál na saxofon, a člen YoYo Bandu Roman „Bobík“ Kubát pro změnu na trumpetu.
V roce 1992 deska vyšla na labelu Bonton Records. Album to není špatné, nicméně ani nějak výjimečné. Zpěv v angličtině tady není příliš ku prospěchu, zvuk odpovídá době a vyložený hit na něm nenajdete. Klipového zpracování se dočkala píseň Will You Go? a balada I Don’t Know (At An Impasse). Závěrečná skladba alba Your Heavy Joke se od zbytku liší tím, že se v ní pěveckého partu ujal kromě Kamila Střihavky také Ota Balage. Jinak těžko na desce vyzdvihnout něco zásadním způsobem zajímavého či objevného. To nejlepší však mělo teprve přijít.
Už následující rok začali B.S.P. ve stejné základní sestavě včetně Veselého a Zelenky pracovat na novém albu, které tentokrát mělo pro změnu stát na autorských skladbách Michala Pavlíčka. Nebylo to však bezvýhradně, čtyři z dvanácti skladeb dodal opět Ota Balage. To však skupině nebránilo v tom, aby desku po vzoru debutu pojmenovali Michal Pavlíček for Kamil Střihavka with the assistance of Ota Balage.
Nahrávalo a míchalo se tentokrát ve studiích SONO a role producentů se ujali všichni tři hlavní protagonisté. Zvuk i mix měl na starosti domácí Pavel Karlík, mastering byl pak proveden ve studiu Rudolfinum a podílel se na něm kromě Karlíka ještě Jan Petrusek.
Aranže, které jsou zde pestřejší než na debutu, si znovu vzala na starosti dvojice Pavlíček – Balage, se symfonickým orchestrem vypomohl Jan Jirásek. Jako autor textů, tentokrát v češtině, se opět zapojil Ivan Hlas, ne však v takovém rozsahu jako na debutu. Napsal celkem čtyři, mezi nimi ovšem nechybí ten k Pavlíčkově skladbě Země vzdálená. Výjimečný singl byl samozřejmě opatřen také videoklipem, jehož režie se ujal Zdeněk Suchý.
Dva texty na album dodala zpěvačka skupiny Marsyas Zuzana Michnová, stejně tak její bývalý spoluhráč Oskar Petr a konečně taky Jan Fišer, což je mimo jiné autor textu k písni Šrouby do hlavy z repertoáru skupiny Lucie.
Skladbu Kredit pak otextoval Radek Jirásek, který se, stejně jako Oskar Petr, podílel i na první sólové desce Davida Kollera (1993), jenž pro změnu pomohl členům B.S.P. se sborovým zpěvem v některých skladbách. Kromě něj a spolumajitele studia SONO Milana Cimfeho se nahrávání sborů zúčastnili i členové skupiny Alice, která tady zrovna točila v Kollerově produkci svou druhou desku. Úvodní píseň alba a zároveň druhý videoklip Holka čapni draka si pak opatřil slovy Michal Pavlíček sám.
Druhá deska B.S.P. je bezpochyby hitovější a pro širší publikum stravitelnější album, přestože rozhodně není oproti prvotině jednodušší. Kapela použila pestřejší paletu nástrojů – Pavlíček vedle běžných kytar hrál taky na kytarový syntezátor, Střihavka si kromě zpěvu zahrál na foukací harmoniku a Veselý přidal k baskytaře i akordeon. K tomu se přidal mužský i ženský sbor, symfonický orchestr F.H.S. dirigovaný Štěpánem Koníčkem a František Kop coby hostující saxofonista. Do toho zajímavý obal desky a booklet z dílny Kamila Vojnara. To vše vytvořilo oproti debutu mnohem propracovanější produkt.
Michal Pavlíček se skladbou Země vzdálená definitivně etabloval jako v dobrém slova smyslu hitmaker, který pak dlouhou dobu těžko hledal konkurenci. Bezpochyby jde i o naprosto stěžejní píseň celé kariéry Kamila Střihavky.
Ani úspěch alba, vydaného opět vydavatelstvím Bonton, však nevedl k tomu, že by kapela pokračovala v další tvorbě. Žádné další studiové album už nevzniklo. Nějakou dobu sice ještě koncertovala a občas vymetla i nějakou tu televizní estrádu, pak se však na dlouhou dobu odmlčela i co se týká vystupování.
Kamil Střihavka spojil síly s baskytaristou Zdeňkem Mazačem a už v roce 1995 vydali první desku dlouho odkládaného projektu No Guitars. Michal Pavlíček tou dobou začal pro Českou televizi natáčet hudební pořad Na Kloboučku a souběžně realizoval nespočet dalších hudebních aktivit. Ota Balage v roce 1997 natočil sólové album, mimo to se pak věnoval producentské a dirigentské práci.
Někdy od roku 2003 se skupina B.S.P. začala alespoň čas od času vracet na pódia. To už však ústřední trojici doprovázela nová rytmická sekce – bubeník Miloš Meier a baskytarista Jaroslav „Jaryn“ Janek, kterého později nahradil Martin Ivan. Z jejich pražského vystoupení v roce 2006 byl pořízen také videozáznam. Ten pak vyšel na DVD jako součást třetího, a zatím posledního vydaného nosiče, výběrového alba The Best Of & Live in Retro Music Hall, které v roce 2010 vydalo Sony Music.
Zatímco CD obsahuje rovnoměrně po 7 skladbách z obou alb, tedy tu zajímavější většinu z celkem třiadvaceti vlastních skladeb kapely, DVD přináší i něco málo navíc. Koncertní záznam totiž zahrnuje tři skladby, které se ani na jednom z alb B.S.P. nenacházejí. Jednak jde o cover verzi písně Whole Lotta Love skupiny Led Zeppelin, dále pak o skladbu Když se snáší déšť, kterou Pavlíček napsal pro Báru Basikovou na její debutové sólové album (1991) a konečně o song Černá růže z repertoáru zmíněných No Guitars.
Reunion kapely alespoň částečně pomohl k tomu, že značka B.S.P. není mezi hudebními fanoušky úplně neznámá ani dnes, širší publikum si však toho pod touhle zkratkou asi moc nepředstaví. Starší ročníky možná tak brigádu socialistické práce, mladší bůh ví co, a přitom je to snadné: Balage – Střihavka – Pavlíček.