Neklidná Alice

Dávno před tím, než cestou přes J.A.R. zamířil kamsi do Illustratosfér či k Robert Balzar Triu, produkoval Dan Bárta především rockovou muziku. Koncem 80. let působil v poměrně populární plzeňské formaci Extra Band. Relativně krátká kapitola byla pro Bártovu další kariéru stěžejní v tom, že se seznámil s hudebníkem Jiřím „Mikešem“ Milým. Spolu následně založili vlastní kapelu Výprodej, kterou záhy přejmenovali na Tom Sawyer. S některými jejími členy pak v roce 1990 vytvořili novou skupinu. S názvem si ale hlavu opět příliš nelámali, a po vzoru mnoha jiných vybrali ženské jméno – Alice. Na rozdíl od těch předchozích, tahle kapela výrazně prorazila na celorepublikové úrovni.

Alice
Trojice řadových desek skupiny Alice

Skupiny si totiž všiml David Koller a v roce 1991 ji přizval coby předkapelu na turné Lucie In The Sky. Tím však spolupráce zdaleka neskončila. O rok později se Mikeš (basa) a Bárta (zpěv), společně s bubeníkem Michalem Pošvářem a dvojicí kytaristů, jimiž byli Lumír „Lamira“ Václavík a Martin Střeska, zavřeli do ostravského studia C, aby pro vydavatelství Gang Records natočili debutové album. U téže firmy vydávala i tou dobou už v podstatě rozpadlá Lucie, takže měl Koller prostor ujmout se produkce a společně s Petrem Slezákem obstaral i mix nahrávky nazvané Yeah!

Autorsky zcela kolektivní dílo přineslo i první velký hit – píseň Ani náhodou. K téhle rockové baladě byl samozřejmě natočen videoklip, a dá se říct, že velmi dobře charakterizuje celou tvorbu skupiny. V žádném případě totiž neplatí zkratka, že Alice = pouze Bárta. Písničky téhle kapely nejsou vůbec špatně vystavěné a nápady jsou samy o sobě nosné, je ale pravdou, že Bártův hlas je tím, co je posouvá ještě o level výš.

Pevné místo v koncertním playlistu si našla taky úvodní vypalovačka Pozdravuj máti, už dříve vydaná na promo CD singlu společně s písní Ani náhodou. Velmi dobrý drive má třeba i basovým riffem začínající titulní skladba. Album je však celkově velmi vyrovnané a těžko hledat vyloženě slabé místo. Snad jen závěrečná anglicky zpívaná balada Coming Home do konceptu desky úplně nezapadá.

Davida Kollera tvorba skupiny, a zejména projev zpěváka, oslovuje na tolik, že Bártu koncem roku 1992 přizval k nahrávání své první sólové desky (1993). Na té se podílel mimo jiné i baskytarista Zdeněk Podskalský. Ten se posléze objevuje jako člen (resp. podle bookletu jako stálý host) Alice na druhé nahrávce nazvané Ústa hromů (1994). Protože dvě baskytary by asi nebyly to pravé, došlo ještě k další změně v sestavě – kapelník Jiří „Mikeš“ Milý vystřídal Michala Pošváře za bicími.

Produkci si vzal na starosti opět Koller, s mixem mu vypomohl Milan Cimfe, v jehož studiu SONO deska vznikala. Z hlediska autorství hudby se opět drží kolektivismus, pod texty se už však objevují konkrétní jména, především tedy Dan Bárta. U skladby Jsem ti v patách si spoluautorský kredit připsal kapelník, s Den po dni pomohl Oskar Petr a s Pomalou pak Ivan Hlas. A objevují se tentokrát i hosté. Především legendární kytarista Radim Hladík (mj. hlavní osobnost skupiny Blue Effect), dále pak perkusionista Pavel Plánka a konečně smyčcový orchestr Virtuosi di Praga.

Celkovým soundem album navazuje na debut. Angažmá hostů s sebou přineslo lehce pestřejší aranže, jinak fanoušek dostal přesně to, co od skupiny Alice očekával. Videoklipem byla opatřena jednak úvodní skladba Ráj se mnou nehledej a dále pak mimořádně povedená akustická záležitost s názvem … a to tě trochu bolí.

Určité vybočení z konceptu desky představuje opět anglicky zpívaná téměř devítiminutová „dvojskladba“ I Feel Betrayed / Is It Just A Dream a závěrečná instrumentální podivnost v produkci Bárty s Mikešem jménem Šedá. Píseň Is It Just A Dream vyšla společně se dvěma zmíněnými klipovými skladbami o rok dříve na promo CD singlu. Ten už vydal Popron Music, s nímž skupina mezitím podepsala smlouvu

Mimo nahrávání se Alice samozřejmě věnovala také koncertní činnosti. Výjimečné postavení mělo akustické vystoupení z roku 1994, z nějž Česká televize pořídila záznam v rámci cyklu Bez napětí. Kromě vlastní tvorby zařadila kapela do setlistu i několik cover verzí, což s oblibou činila i při běžných koncertních vystoupeních. Velmi povedeně zní v podání Alice třeba skladba Born To Be Wild z repertoáru americké skupiny Steppenwolf.  V tomtéž roce si doprovodný kytarista Martin Střeska na chvíli odskočil ze své domovské kapely, aby s Lucií odjel jako host turné k albu Černý kočky mokrý žáby.

V roce 1995 se pak Alice vrací do studia C (resp. Citron) a ve stejné sestavě jako u minulé desky pořizuje třetí nahrávku, tentokrát označenou pouze názvem kapely. Nechybí opět hostující Pavel Plánka, kterého doplňují Viktor Dyk (foukací harmonika) a Ivan Kral (kytara, klávesy), který se zároveň ujal role producenta desky. S mixem pomáhal Petr Slezák, mastering si vzali ve studiu COX na starosti klávesista Lucie Michal Dvořák a Radim Hladík mladší.

Zvukově nahrávka nijak nevybočuje ze standardu kapely. Na basovým riffem uvozený otvírák Hej ty navazuje úderná klipová skladba Slepej, mladej, mrtvej a rockovou smršť přerušuje až povedená balada Klidná. Album uzavírá pouze akustickou kytarou doprovázená píseň Moje vina, jako jediná smíchaná ve studiu SONO Milanem Cimfem, Mikešem a kytaristou Lumírem Václavíkem.

Třetí deskou se studiová činnost kapely uzavřela. Nadále sice sporadicky koncertovala, Dan Bárta však byl stále více vytížen svými dalšími aktivitami, což nakonec vedlo k tomu, že skupinu v roce 2004 opustil. Jiří „Mikeš“ Milý už někdy od roku 1996 hrál s jakousi náhradní skupinou, kterou nazval Palice, jíž prošel mimo jiné i Zdeněk Podskalský nebo původní bubeník Alice Michal Pošvář. Definitivní odchod Dana Bárty z Alice mu však svým způsobem rozvázal ruce a přiměl jej k tomu, aby se pokusil oživit svou nejznámější kapelu.

V roce 2005 tak nejprve vychází u Universal Music patnácti-skladbové best of album nazvané Klidná, kterým se skupina znovu připomíná posluchačům a zároveň se jím symbolicky uzavírá jedna etapa. Následně Mikeš společně s původním kytaristou Martinem Střeskou nabírá tři nové členy, druhého kytaristu Tondu Marečka, baskytaristu Ivana Habernala a především zpěváka Radka Hrbáčka, a společně se pokouší o comeback. Tahle sestava v následujícím roce odehraje několik koncertů, napřesrok se však složení opět mění, když Střesku střídá navrátivší se Lumír Václavík. Navázat na nejslavnější období se jim ale nedaří a Alice na podzim 2007 definitivně končí. Památkou na tohle období je klip k písni Nalezení.

Do dalších podobných pokusů už se členové Alice nepouštěli, a tak jediná sestava, která se v posledních letech čas od času vrací na podia je ta jediná, která dává smysl. Ta, která natočila poslední dvě řadové desky, samozřejmě s Danem Bártou na postu zpěváka. Jinak se členové skupiny věnují řadě dalších hudebních aktivit. Baskytarista Zdeněk Podskalský přešel do podivného uskupení nazvaného Děda Mládek Illegal Band, oba kytaristé se znovu setkali v plzeňské skupině Playback a Jiří „Mikeš“ Milý tvrdohlavě objíždí menší kluby a festivaly se skupinou Palice. No a aktivity Dana Bárty, ty by asi vydaly na několik samostatných článků.

PLAYLIST

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *